top of page
Slunce dneska ráno
Slunce dneska ráno vlítlo do lidí
rozkoplo kuželky a poslalo je kamsi mezi obzory
večer se vrátili,
pojedli něco jídel rychlých
v krychlích
usedli a zničili si páteř televizory.
Někdy mám pocit, že jsem úplně geniální básník.
Pak si přečtu třeba něco od Blatnýho, Nezvala, a von stačí i přítel Brunel z Literry.
Musí tvorba básníků vyrůstat z bolesti a utrpení nebo někdy stačí jenom jedno z toho?
Až naše životy se rozplynou a zmizí
odpadnem od světa a zas si budem cizí
tak jako předtím než splynuly nám duše
všechno se děje tiše, tajně, jednoduše.
bottom of page